FILIPÍNY – cestování za kiteboardingem

Co dělat v zimě, když není sníh a slunce, ve městě je šedo a do léta daleko?  Destinací kam na kite v zimě je dost. Zanzibar, Keňa, Brazilie, ale co dělat, když peněženka hlásí hlad. Objevily jsme levné letenky na Filipíny, rozhodnutí proto trvalo jen pár vteřin. 5 týdnů v ráji. Zjistili, že je to téměř neprozkoumaná oblast na kiteboarding, když nepočítáme Boracay island. Jediný článek, co jsme našly byl od Terezy z Lifefoodu (tímto vlastně děkujeme za skvělou inspiraci). Psala o malém ostrůvku Cuyo island. Cuyo není ani v průvodci Lonely planet. Jeli jsme na blind vzhůru za dobrodružstvím.

Kapitola 1 Náš tým
Kite trip jsme pojaly trochu jako dámskou jízdu. K nám dvěma se připojily kamarádky Monika, Míša a Mirka, Monika s ambicemi naučit se kitovat a chytnout barvu, Mirka se přihlásila na mistrovství Filipín v downhill longboardingu (které pak vyhrála a Míša praktikovat jógu.

NÁŠ TÝM
« 1 z 2 »

Kapitola 2. Filipiny – informační okénko pro cestovatele

Filipíny mají více než 7000 ostrovů, ale jen na čtyřech z nich se dá kitovat. Proudí zde monzun Amihan, který fouká od začátku ledna do března. Patří mezi ně známý ostrov Boracay, Seco island, Cuyo Island a část Palawanu. Tady začala naše cesta.
Cestování s kitama je náročné, ale dá se zvládnout. Většina mezinárodních leteckých společností dovoluje 30 KG. Místní letecké společnosti mezi ostrovy mají ale většinou váhové limity, některé vezmou pouze příruční zavazadla do 10 kg, to jste potom odkázané na trajekty. Což je slušná jízda!:-)
Zásuvky fungují normálně na české adaptéry, nemusíte mít převodník. Problém je zde s internetem. Téměř nikde není wifi a když je, tak stejně nejde. Kupte si datovou SIMku, kterou nabízí operátoři Globe nebo Smart za 1000 php neomezeně na měsíc v každém místním shopu. Funguje celkem dobře na Palawanu, v Manile, Boracay, ale na ostatních místech je to horší, zejména na Cuyo island se připojíte jen od 1 do 5 ráno. Časový posun je 7 hodin dopředu, měna jsou pesos. Platí, že 200 pesos je cca 100 Kč. Ideální je vzít dolary a vyměnit si je na letišti. Na větších ostrovech jsou bankomaty, určitě Palawan, Manila, Boracay, ale na menších jako Cuyo je nenajdete. Výběr je zpoplatněn 200php.

MANILA SLAMY
« 1 z 3 »

Kapitola 3 Palawan
Přiletí se do velkého města jménem Puerto Princessa. Přímo v tomto městě jsou dva spoty na kiteboarding. Blue Palawan s wake parkem, jeden ze čtyř takových na světě. V loňském roce se zde konaly závody světového měřítka (které vyhrála Karolína Winkowská), na tomto spotu je hodně lidí a vstupné na pláž 700 pesos. Druhý spot je Emerald playa u Microtel hotelu. Je tu jen jedna osamocená kitová škola a vedle hotelu Microtel skvělé ubytování v chatkách.
Z letiště se dá vzít buď taxi nebo trycycle, to je motorka s krytou rykšou, nejlevnější doprava po městě. Řidič většinou neví kam jede, ale vždy cestu najde, občas zastaví a zeptá se na cestu. Kitebag umí připevnit na střechu, ale nečekejte žádné lana na připevnění, tady stačí obyčejný provázek a drží to. Cenu si domluvte vždy dopředu. Na Emerald playa se můžete ubytovat v chatkách pod rezortem vedle hotelu Microtel. Chatka je pro dvě osoby a je včetně koupelny. Spot je zde přímo před hotelem, musíte počkat na příliv nebo si dojít tam, kde je voda, je zde jen písek, ale v prostoru, kde se tvoří vlny jsou řasy, kde by mohli být vodní ježci, takže ideálně nejezděte tam, kde je černá voda. Jezdily jsme zde úplně samy. Co se týče větru, ideální je konec ledna až březen, my zde zažili silný vítr až 11m, jezdly jsme kity 7 a 9.

EMERALD PLAYA - UBYTOVÁNÍ
« 1 z 6 »

Palawan patří mezi 4 nejhezčí ostrovy na světě. Určitě stojí za to udělat si nějaký výlet. Mezi top místa patří EL NIDO, je to sever ostrova, dostanete se tam autobusem nebo soukromým transportérem z nádraží San Jose, které se označuje jako terminál, pokud Vás bude nejméně 6, vyplatí se domluvit privátní van. Cesta zpět se dá booknout v některé z officů, které v El nidu nabízejí výlety. Cena za osobu je 500 pesos. ubytování je tu trochu horší, zvlášť když žijete úsporněji, místo nabízí celou řadu aktivit. My vyzkoušeli kajaky, skvělý na relax, dojedete si sami na ostrovy, které jsou kolem El Nida a uvidíte zde nádherné opuštěné pláže. Na některých z nich lze zakoupit colu s rumem od zdejších domorodců, je zde riziko, že z toho ostrova neodjedete . Track na východ slunce. Zde doporučujeme guida, jelikož výstup je srovnatelný s ferratou, samozřejmě bez jištění, ale výhled stojí za to, výlet zabere 2 hodiny. El Nido je také vyhlášenou potápěčskou oblastí, můžete vyjet na výpravu, objet některé ostrovy nebo využít nabídky officů, které nabízejí výlety A,B,C, D a přespat na opuštěné pláži, vše je předem připraveno s programem a postaví vám stan a udělají večeři. Je tu poslední spot na Palawanu na Northeast Palawan, ale cesta z El Nida trvá hodinu a musíte si vzít privátní van, vyplatí se opět větší skupina, dá se domluvit cena 3000 pesos za van. Je tam luxusní resort s kite beach, ale musíte zaplatit vstup 700 pesos, tuhle částku tam můžete projíst a propít, ceny zde jsou bez DPH, takže si na to dejte pozor. Spot je zde skvělý, hodně prostoru, voda ke kolenům, ale nám zrovna nefoukalo, předpověď je zde obvykle nižší než na windguru. Pokud nechcete platit poplatek do rezortu, zkuste si najít jiný příjezd na pláž. My zde neměly štěstí na vítr, tak jsem si užili alespoň luxusu a čistoty rezortu.
Cestu zpět do PP si zajeďte do Sabangu. Uvidíte podzemní řeku s jeskyní. Doporučujeme jít pěšky na track, pokud Vám zbyde čas. Cesta je deštným pralesem, můžete potkat opice, varany nebo si jen užít skvělou procházku. Na jih cestovat nedoporučujeme.

EL NIDO
« 1 z 6 »

Kapitola 4 Cuyo Island – ostrov, který není skoro ani na mapě

Cesta na Cuyo není vůbec jednoduchá. Jsou dva způsoby, jak se na ostrov dostat. Můžete letět, ale letadlo je omezené počtem osob a zavazadla do 10 kg, což je pro kitery s vybavením nereálné, Letenka se pohybuje kolem 5000 Kč. Druhá možnost je jet lodí. Což je slušný adrenalin. Na Cuyo jedou tři lodní společnosti. Nikde nenajdete informace, zda loď opravdu jede. Díky tomu, že vítr je silný nebo loď opravují, je málo vody nebo se kapitán předchozí noc opije, se některé plavby posouvají a přesunují na další dny. Tyto společnosti nemají web ani Facebook. Musíte si osobně zajít do jejich officu, který najdete v Puerto Princess v přístavu a na Cuyu v centru města. Plavba lodí Montenegro, s kterou jsme jely i my trvá 18 hodin, každý má zde svou postel, cestuje se v leže na palandách, většinu cesty tak prospíte.

Ferry spojení Cuyo island
Monte Negro, největší loď, jede z ostrovu Palawan – Puerto Princessa v pondělí v 18:00
z Cuyo Island do PP v sobotu ve 22:00

Ferry Milagrosa vyjíždí z ostrovu Palawan PP ve čtvrtek
z Cuyo Island do PP v úterý

Poslední loď spojení Cuyo – Coron – Manila
z Manily v neděli
z Cuyo Island ve čtvrtek
určitě si to na místě ověřte

FERRY - CUYO - PALAWAN
« 1 z 3 »

Na ostrově jsou přesně čtyři možnosti ubytování. My bydlely v Nikkis pensionu, který se nachází 100 m od přístavu a hned u toho je i hlavní kite spot, dlouhá písečná kosa. Ubytování je zde čisté, trochu v horším stavu jsou záchody a sprchy. Po pár týdnech na Filipínách si ale celkem zvyknete. Sprchovat se kýblem se studenou vodou a fungovat bez prkýnka. Dole je reastaurace, kde skvěle vaří pumpkin curry nebo lilek v kokosovém mléku. Stojí za to ochutnat. Cena za pokoj se pohybuje od 200 pesos na osobu. Další ubytováním může být resort Coco Verde. Jsou to malé chatičky přímo na krásné pláži, je to 5 km vzdálené od přístavu.. Cena za chatku pro 2 osoby je 950 pesos. Další dražší ubytování je na druhé straně ostrova, kde je úžasný private spot na kiteboarding a vlnový spot. Je tu luxusní rezort, cena za chatku 3500 pesos pro 2 osoby. Potom se dá i levné ubytování sehnat ve městě, stačí se zeptat. Ubytování se nemusí bookovat dopředu, stačí se na místě. Nejezdí sem příliš mnoho turistů, takže ostrov není plný. 90% bílých lidí, které tu potkáte, přijelo čistě za kiteboardingem.

Na Cuyo island jsou 2 kite spoty. Jeden nedaleko přístavu, nepřehlédnete ho, je to dlouhá písečná kosa, fouká side shore a pokud chcete flat tak na off shore. Vše závisí ještě na přílivu a odlivu. Voda na ježdění je maximálně pod kolena, čili ideální pro začátečníky. Dejte si pozor na konci kosy je pár ježků a na učení jsou ideální boty, jinak na off shoru je písek. Nefunguje tu windguru, windyty ani žádná jiná předpověď. Prostě vyjdete ven, kouknete a jdete jezdit. Ujezdily jsme všechny draky od 7 po 12, uživily bychom i 6m občas a 14m. Druhý spot je v blízkosti luxusního resortu, vítr bude trochu slabší a je tam možnost i zajezdit si ve vlnách.

« 1 z 11 »

Fouká každý den. Ráno začíná v noci, kdy pracujete, pak dáte ještě pár hodin spánku. K snídani vajíčka na místní tržnici, čerstvý kokos a mango smoothie, brewed coffee na pláži ve stínu 10m od ubytování. Koukáte a čekáte, než bude dostatek vody. A pak až do západu slunce jezdíte. Večer si dáte místní curry, rum, který je levnější než voda, karaoke s místňákama a dalšíma kiterama a těšíte se na zítra.

Jinak si na ostrově můžete půjčit motorky, kola, dát si výšlap na nejvyšší kopec, Mt. Bonbon. Pokud vás napadne jako nás si vyjít na východ Slunce, vemte si cestou průvodce, jinak nenajdete výhled a prostě zabloudíte. Na kole i motorce objedete celý ostrov během 2 hodin. No a to je z věcí k vidění asi tak všechno 

Odjezd z ostrova nepodceňujte, lodě ne vždy přijedou v ten den, co mají. My zvolili odjezd lodí do IloIlo abychom prozkoumaly poslední kitový spot na Filipínách, Boracay.

Kapitola 5 Boracay

…je zklamání. Věděli jsme už od kiterů z Cuya, že nemáme jezdit přímo na Boracay, ale zůstat u Caliba na Union Beach. Slyšeli jsme, že na Boracay je hodně turistů, je tam kontaminovaná voda a slabší vítr.

BORACAY - KITE BEACH
« 1 z 3 »

Tak jsme směřovali na Union Bay, který je hned v přístavu, odkud jede převoz na Boracay.
Z Iloilo je možné jet žlutým autobusem nebo vlastním vanem hned z přístavu a tak se dostat na sever ostrova k Boracay. Žlutý autobus jede 8 hodin za 400php, vanem je to stejné. Na posledních pár dní, jsme zakotvili přímo na pláži v Union Beach Resort, což je ubytování za 300php na osobu v pokojíčkách bez oken. Hodinu zpátky v Kalibo je pak letiště, odkud jsme letěli do Manily.

Pláž je plná odpadků a dá se po ní jít 2 km dolů ke kitové škole, kde mají výborný kafe a pěkné zázemí bez odpadků. Vítr je slabší, ale konstatní. Ráno a odpoledne fouká 15 knotů, večer slábne. Není tam ale nikde flat a spíš než ve vlnách jezdíte v chopu. Ale lepší než drátem do oka. Jedno odpoledne jsme jeli spíš tak z povinnosti mrknout na Boracay. Převoz zajišťuje jak na běžícím páse tisícům japonců pár společností. Zaplatíte 300php za pětiminutovou plavbu v oranžových vestách. Na Boracay je sice život, hádáme asi i noční zábava, ale možná až moc. Je tam tisíce lidí, na white beach nepoznáte, jestli jste v Miami, San Diegu na Waikiki či kdekoliv jinde. Prcháte pryč. Na kitové pláži je hlava na hlavě. Nekitujeme zde a vracíme se zpět na Union Beach, kde jezdíme úplně sami. Není třeba jezdit na Boracay, vůbec. Vaše dolary potřebují jinde.

KALIBO - KITE SCHOOL
« 1 z 4 »

A ten pocit si odnášíme domů. Pocit, že můžete být jediní na kite spotu, jezdit 10 hodin v kuse, odcházet po západu slunce v doprovodu bosých, černých a smějících se dětí. Pocit unaveného těla a slaných vlasů. Pocit, který nechceme zapomenout. Proto už teď plánujeme další výlet… klidně nám napište a pojeďte s námi. 